第5 三刺品巴利
(15) 5. Tikaṇḍakīvaggo
《轻蔑经》的注释巴利
1. Avajānātisuttavaṇṇanā
141 141. 第五品第一经中,“由于共住”指由于同住一处。“能受之口”就是能接受之口,意思是能摄取之口。他给了那人东西之后反而轻视对方,就是这样轻慢:“这人只知道接受布施。”所谓“由于共住而轻视他”,是指因为一点微不足道的小事就生气,说出这样的话:“我知道你干的事,我在这里住了这么久都在做什么?不就是在审查你做了和没做的事吗?”于是对方心想:“我肯定有什么过失吧”,便无法反驳。因此他很快就信受了,也就是对那称赞或诽谤很快就相信。因为“信受”就是“摄取”的意思,所以这才被称为“能受之口”。而巴利原文若读作“ādheyyamukho”,意思则是“放置之口”。就像路上的坑洞,对来来去去的水,无论好坏都一概接收;这里说的是因为信受,便把称赞和诽谤都接纳下来,所以叫“放置之口”。巴利
141. Pañcamassa paṭhame saṃvāsenāti ekatovāsena. Ādeyyamukhoti ādiyanamukho, gahaṇamukhoti attho. Tamenaṃ datvā avajānātīti ‘‘ayaṃ dinnaṃ paṭiggahetumeva jānātī’’ti evaṃ avamaññati. Tamenaṃ saṃvāsena avajānātīti appamattake kismiñcideva kujjhitvā ‘‘jānāmahaṃ tayā katakammaṃ, ettakaṃ addhānaṃ ahaṃ kiṃ karonto vasiṃ, nanu tuyhameva katākataṃ vīmaṃsanto’’tiādīni vattā hoti. Atha itaro ‘‘addhā koci mayhaṃ doso bhavissatī’’ti kiñci paṭippharituṃ na sakkoti. Taṃ khippaññeva adhimuccitā hotīti taṃ vaṇṇaṃ vā avaṇṇaṃ vā sīghameva saddahati. Saddahanaṭṭhena hi ādānena esa ādiyanamukhoti vutto. Ādheyyamukhoti pāḷiyā pana ṭhapitamukhoti attho. Magge khaṭaāvāṭo viya āgatāgataṃ udakaṃ vaṇṇaṃ vā avaṇṇaṃ vā saddahanavasena sampaṭicchituṃ ṭhapitamukhoti vuttaṃ hoti.
信心微弱的人,就是指信心很少的人。在“不能了知善与不善法”等句子里,意思是:对善法,他不知道“这些是善”;对不善法,他不知道“这些是不善”。同样,对有罪过、有染污的法,他不知道“这些是有罪过的”;对无罪过、无染污的法,他不知道“这些是无罪过的”;对低劣的法,不知道是低劣;对殊胜的法,不知道是殊胜。对于黑法与白法互为对治这一点,他也不知道:“这些黑法因为排除了白法而成立,所以称为白法的对治;这些白法因为排除了黑法而成立,所以称为黑法的对治。”巴利
Ittarasaddhoti parittakasaddho. Kusalākusale dhamme na jānātītiādīsu kusale dhamme ‘‘ime kusalā’’ti na jānāti, akusale dhamme ‘‘ime akusalā’’ti na jānāti. Tathā sāvajje sadosadhamme ‘‘ime sāvajjā’’ti, anavajje ca niddosadhamme ‘‘ime anavajjā’’ti, hīne hīnāti, paṇīte paṇītāti. Kaṇhasukkasappaṭibhāgeti ‘‘ime kaṇhā sukke paṭibāhetvā ṭhitattā sappaṭibhāgā nāma, ime ca sukkā kaṇhe paṭibāhitvā ṭhitattā sappaṭibhāgā’’ti na jānāti.
第2章 努力经的注释巴利
2. Ārabhatisuttavaṇṇanā
142 第二项中,“造作并且追悔”,是指因为违犯戒律而造作,并因此生起追悔。“心解脱、慧解脱”,是指阿拉汉定和阿拉汉果的智慧。“不能了知”,是因为还没有证得,所以不知道。“造作但不追悔”,是指犯了戒,但已经出罪,所以不追悔。“不造作但追悔”,是指曾经犯过一次戒,出罪之后虽然不再犯,却没办法消除内心的悔恨。“不造作也不追悔”,是指既不再犯戒,也不追悔。然而他还没有证得阿拉汉果,所以“心解脱……会退失”。通过这第五种方式,说明了漏已尽者。巴利
142. Dutiye ārabhati ca vippaṭisārī ca hotīti āpattivītikkamanavasena ārabhati ceva, tappaccayā ca vippaṭisārī hoti. Cetovimuttiṃ paññāvimuttinti arahattasamādhiñceva arahattaphalañāṇañca. Nappajānātīti anadhigatattā na jānāti. Ārabhati na vippaṭisārī hotīti āpattiṃ āpajjati, vuṭṭhitattā pana na vippaṭisārī hoti. Nārabhati vippaṭisārī hotīti sakiṃ āpattiṃ āpajjitvā tato vuṭṭhāya pacchā kiñcāpi nāpajjati, vippaṭisāraṃ pana vinodetuṃ na sakkoti. Nārabhati na vippaṭisārī hotīti na ceva āpattiṃ āpajjati, na ca vippaṭisārī hoti. Tañca cetovimuttiṃ…pe… nirujjhantīti arahattaṃ pana appatto hoti. Pañcamanayena khīṇāsavo kathito.
由开始所生的,是指因违犯戒律而生起;由追悔所生的,是指从追悔中生起。增长,是指通过一再地生起而增长。舍离由开始所生的漏,是指通过发露犯戒行为,或通过出罪羯磨,舍断了由违犯而生起的诸漏。驱除,是指通过审察自己安住于清净戒的状态而将其除去。应当修习心与慧,是指应当修习与观相应的心,以及与之相应的慧。其余的内容也可依此方法理解。巴利
Ārambhajāti āpattivītikkamasambhavā. Vippaṭisārajāti vippaṭisārato jātā. Pavaḍḍhantīti punappunaṃ uppajjanena vaḍḍhanti. Ārambhaje āsave pahāyāti vītikkamasambhave āsave āpattidesanāya vā āpattivuṭṭhānena vā pajahitvā. Paṭivinodetvāti suddhante ṭhitabhāvapaccavekkhaṇena nīharitvā. Cittaṃ paññañca bhāvetūti vipassanācittañca taṃsampayuttaṃ paññañca bhāvetu. Sesaṃ iminā upāyeneva veditabbanti.
3. 《沙兰达达经》的注释巴利
3. Sārandadasuttavaṇṇanā
143 在第三经中,“心倾向于欲的人”(kāmādhimuttānaṃ):是指心执著于事欲和烦恼欲的人。“法随法行者”(dhammānudhammappaṭipanno):是指为了九种出世间法,而修行与戒相应的前行道,并能圆满实行此道的人;这样的人在世间极为难得。巴利
143. Tatiye kāmādhimuttānanti vatthukāmakilesakāmesu adhimuttānaṃ. Dhammānudhammappaṭipannoti navalokuttaradhammatthāya sahasīlakaṃ pubbabhāgappaṭipadaṃ paṭipanno paṭipattipūrako puggalo dullabho lokasmiṃ.
《三刺经》的注释巴利
4. Tikaṇḍakīsuttavaṇṇanā
144 144. 在第四种情况中,“于不违逆”指不违逆的所缘。“有违逆想”指这样想:“这是违逆的。”这个道理在一切处都一样。那么,他如何这样安住呢?对于可意的事物,他或者以不净遍满,或者以无常导入。这样,他就在不违逆中住于违逆想。对于不可意的事物,他或者以慈心遍满,或者以界分别导入。这样,他就在违逆中住于不违逆想。而对于两者,依照前面和后面的方式,说了第三和第四句;依照六支舍,说了第五句。这六支舍虽然类似漏尽者的舍,但不是漏尽者的舍。其中,“应以舍而住”指应安住于中立的状态。“于何处”指在任何所缘上。“在何地”指在任何地方。“任何”指哪怕极微小的一点。如此,在这部经中,只在五个地方说了观禅。已经开始观照的比丘能够做到;有智慧、以慧为最上、多闻的沙门也能做到。入流者、一来者、不来者当然能做到;至于漏尽者,则没什么可说的了。第五经是浅显易懂的。巴利
144. Catutthe appaṭikūleti appaṭikūlārammaṇe. Paṭikūlasaññīti paṭikūlanti evaṃsaññī. Esa nayo sabbattha. Kathaṃ panāyaṃ evaṃ viharatīti? Iṭṭhasmiṃ vatthusmiṃ pana asubhāya vā pharati, aniccato vā upasaṃharati. Evaṃ tāva appaṭikūle paṭikūlasaññī viharati. Aniṭṭhasmiṃ vatthusmiṃ mettāya vā pharati, dhātuto vā upasaṃharati. Evaṃ paṭikūle appaṭikūlasaññī viharati. Ubhayasmiṃ pana purimanayassa ca pacchimanayassa ca vasena tatiyacatutthavārā vuttā, chaḷaṅgupekkhāvasena pañcamo. Chaḷaṅgupekkhā cesā khīṇāsavassa upekkhāsadisā, na pana khīṇāsavupekkhā. Tattha upekkhako vihareyyāti majjhattabhāve ṭhito vihareyya. Kvacanīti kismiñci ārammaṇe. Katthacīti kismiñci padese. Kiñcanati koci appamattakopi. Iti imasmiṃ sutte pañcasu ṭhānesu vipassanāva kathitā. Taṃ āraddhavipassako bhikkhu kātuṃ sakkoti, ñāṇavā paññuttaro bahussutasamaṇopi kātuṃ sakkoti. Sotāpannasakadāgāmianāgāmino kātuṃ sakkontiyeva, khīṇāsave vattabbameva natthīti. Pañcamaṃ uttānameva.
第六部《友经》的注释巴利
6. Mittasuttavaṇṇanā
146 第六经中,“令做工作”是指让人去做田地等种种工作。“执取诤事”是指执取四种诤事。“于诸为首比丘中”是指在各地比丘中居于首位的比丘们当中。“成为敌对者”是指因为执持对立而成为敌对者。“不住一处而游行者”是指居无定所、四处游走的人。巴利
146. Chaṭṭhe kammantaṃ kāretīti khettādikammantaṃ kāreti. Adhikaraṇaṃ ādiyatīti cattāri adhikaraṇāni ādiyati. Pāmokkhesu bhikkhūsūti disāpāmokkhesu bhikkhūsu. Paṭiviruddhohotīti paccanīkaggāhitāya viruddho hoti. Anavatthacārikanti anavatthānacārikaṃ.
7. 《非善士施经》注释巴利
7. Asappurisadānasuttavaṇṇanā
147 第七项中,“不恭敬地布施”,是指不尊重、不把东西弄干净就布施。“不当作一回事而布施”,是指以不当一回事、不恭敬的态度来布施。“像丢弃一样布施”,是指不是持续不断地布施,或者说,像是想把它扔掉一样地布施。“没有来报之见而布施”,是指没有生起“所造的业应当会有果报到来”这种来报之见,就这样布施。巴利
147. Sattame asakkaccaṃ detīti na sakkaritvā suciṃ katvā deti. Acittīkatvā detīti acittīkārena agāravavasena deti. Apaviddhaṃ detīti na nirantaraṃ deti, atha vā chaḍḍetukāmo viya deti. Anāgamanadiṭṭhiko detīti katassa nāma phalaṃ āgamissatīti na evaṃ āgamanadiṭṭhiṃ na uppādetvā deti.
在清净布施这一边,他带着恭敬心去布施:意思是,对要布施的东西和接受布施的人,都生起恭敬心之后再给。这里面,把要布施的东西弄得很精致、很有营养再给,就叫对要布施的东西生起了恭敬心;先挑好具体给谁再给,就叫对接受布施的人生起了恭敬心。亲手布施:意思是不靠吩咐别人、不借别人的手去给,而是想:“在无始轮回里流转的我,未曾获得手脚的时日根本不可计量,现在我要做出离轮回、出离生存的事”,于是亲手去布施。相信有来世果报:就是相信“这将成为有之资具”,深信业与果报而行布施的人。巴利
Sukkapakkhe cittīkatvā detīti deyyadhamme ca dakkhiṇeyyesu ca cittīkāraṃ upaṭṭhapetvā deti. Tattha deyyadhammaṃ paṇītaṃ ojavantaṃ katvā dento deyyadhamme cittīkāraṃ upaṭṭhapeti nāma. Puggalaṃ vicinitvā dento dakkhiṇeyyesu cittīkāraṃ upaṭṭhapeti nāma. Sahatthā detīti āṇattiyā parahatthena adatvā ‘‘anamatagge saṃsāre vicarantena me hatthapādānaṃ aladdhakālassa pamāṇaṃ nāma natthi, vaṭṭamokkhaṃ bhavanissaraṇaṃ karissāmī’’ti sahattheneva deti. Āgamanadiṭṭhikoti ‘‘anāgatabhavassa paccayo bhavissatī’’ti kammañca vipākañca saddahitvā detīti.
第8章 善士施经的注释巴利
8. Sappurisadānasuttavaṇṇanā
148 第八,「以信」的意思是,深信布施以及布施的果报。「适时地」的意思是,在恰当、合适的时候。「心无执取者」的意思是,心不执取,成为能放舍的施者。「不损害」的意思是,不伤害、不抹损功德。「他的适时利益丰富地现前」:应得的利益不会等到年老才来,而是在恰当的时候,也就是在青年时期就到来,而且很多。巴利
148. Aṭṭhame saddhāyāti dānañca dānaphalañca saddahitvā. Kālenāti yuttappattakālena. Anaggahitacittoti aggahitacitto muttacāgo hutvā. Anupahaccāti anupaghātetvā guṇe amakkhetvā. Kālāgatā cassa atthā pacurā hontīti atthā āgacchamānā vayovuḍḍhakāle anāgantvā yuttappattakāle paṭhamavayasmiṃyeva āgacchanti ceva bahū ca honti.
第九 第一时解脱经的注释巴利
9. Paṭhamasamayavimuttasuttavaṇṇanā
149 第九:「时解脱者」是指,在每一次入定的刹那,依靠已被镇伏的烦恼而得到解脱,因此称为时解脱,也就是世间的心解脱。第十项内容本身已经很清楚。巴利
149. Navame samayavimuttassāti appitappitakkhaṇeyeva vikkhambhitehi kilesehi vimuttattā samayavimuttisaṅkhātāya lokiyavimuttiyā vimuttacittassa. Dasamaṃ uttānatthameva.
第四组五十篇巴利
4. Catutthapaṇṇāsakaṃ