施设略说分的解释
1. Paṇṇattiuddesavāravaṇṇanā
1-16现在,针对那些在根本双论中已经讲过的善法等,先安立论母,接着要解释的是紧接心双论之后所说的法双论。其中,应当按照蕴双论里已经说过的方式,来理解巴利文本的划分。就像在那里有施设分等三个大分,其余的是中间分,这里也一样。不过,因为经文里出现了“凡修习善法者,即断除不善法”这样的说法,所以这里应当知道有遍知分和修习分。其中,由于无记法既不该修习,也不该断除,所以那一句就没有被列出来。而在施设分里,应当依照善等三法,在清净词句分、清净词句根本轮分、纯法分、纯法根本轮分这四个分中,进行双论的计数。
1-16. Idāni tesaññeva mūlayamake desitānaṃ kusalādidhammānaṃ mātikaṃ ṭhapetvā cittayamakānantaraṃ desitassa dhammayamakassa vaṇṇanā hoti. Tattha khandhayamake vuttanayeneva pāḷivavatthānaṃ veditabbaṃ. Yathā hi tattha paṇṇattivārādayo tayo mahāvārā, avasesā antaravārā ca honti, tathā idhāpi. ‘‘Yo kusalaṃ dhammaṃ bhāveti, so akusalaṃ dhammaṃ pajahatī’’ti āgatattā panettha pariññāvāro, bhāvanāvāro nāmāti veditabbo. Tattha yasmā abyākato dhammo neva bhāvetabbo, na pahātabbo, tasmā taṃ padameva na uddhaṭaṃ. Paṇṇattivāre panettha tiṇṇaṃ kusalādidhammānaṃ vasena padasodhanavāro, padasodhanamūlacakkavāro, suddhadhammavāro, suddhadhammamūlacakkavāroti imesu catūsu vāresu yamakagaṇanā veditabbā.
第1分·施设分别分释
1. Paṇṇattiniddesavāravaṇṇanā
17-3217-32. 在施设分的分别中,说到“善法”时,因为善法确实是善法,所以回答“是的”。其余的回答也同样遵循这个方式。说到“其余的法不是不善法”时,意思是:其余的法并不是不善法,但它们仍然是法。应当以这种方式理解所有的回答。
17-32. Paṇṇattivāraniddese pana kusalā kusaladhammāti kusalānaṃ ekantena kusaladhammattā ‘‘āmantā’’ti vuttaṃ. Sesavissajjanesupi eseva nayo. Avasesā dhammā na akusalā dhammāti avasesā dhammā akusalā na honti, dhammā pana hontīti attho. Iminā nayena sabbavissajjanāni veditabbāni.
转起分的解释
2. Pavattivāravaṇṇanā
33-3433-34. 不过,在转起分里,就现在时的补特伽罗分而言,顺次的方式是这样的:“对于善法生起的人,他的不善法也生起吗?或者反过来,对于不善法生起的人,他的善法也生起吗?”这样,以善法为根本的有两个双论,以不善法为根本的有一个双论,一共是三个双论。在逆次的方式里,以及处所分等当中,道理也一样。因此在这里,应当知道在一切分中都是按每三个双论来计数的。不过在义理决断方面,这里的特征是:在这个法双论的转起大分中,就“生起、灭去”这些生灭来说,善法和不善法只出现在转起的时候,不会出现在死心和结生的时候。而无记法则在转起、死心和结生这三个时候都会出现。这样,在这里,某个法在什么地方出现,就应当依那个地方来作决断。
33-34. Pavattivāre panettha paccuppannakāle puggalavārassa anulomanaye ‘‘yassa kusalā dhammā uppajjanti, tassa akusalā dhammā uppajjanti; yassa vā pana akusalā dhammā uppajjanti, tassa kusalā dhammā uppajjantī’’ti kusaladhammamūlakāni dve yamakāni, akusaladhammamūlakaṃ ekanti tīṇi yamakāni honti. Tassa paṭilomanayepi okāsavārādīsupi eseva nayo. Evamettha sabbavāresu tiṇṇaṃ tiṇṇaṃ yamakānaṃ vasena yamakagaṇanā veditabbā. Atthavinicchaye panettha idaṃ lakkhaṇaṃ – imassa hi dhammayamakassa pavattimahāvāre ‘‘uppajjanti nirujjhantī’’ti imesu uppādanirodhesu kusalākusaladhammā tāva ekantena pavattiyaṃyeva labbhanti, na cutipaṭisandhīsu. Abyākatadhammā pana pavatte ca cutipaṭisandhīsu cāti tīsupi kālesu labbhanti. Evamettha yaṃ yattha yattha labbhati, tassa vasena tattha tattha vinicchayo veditabbo.
这里先说明其方法要点:对于善与不善法,因为二者不可能在同一刹那生起,所以用“否”来否定。至于“无记法”,则是就心等起的色法来说的。
Tatridaṃ nayamukhaṃ – kusalākusalānaṃ tāva ekakkhaṇe anuppajjanato ‘‘no’’ti paṭisedho kato. Abyākatā cāti cittasamuṭṭhānarūpavasena vuttaṃ.
35-3635-36. 所谓“在哪里善法不生起”,这是针对无想有情说的。正因为如此,这里才作了“是的”这个回答。所谓“生起”,这也是针对无想有情说的。不过,因为无记法没有不生起的地方,所以用“没有”来否定。
35-36.Yattha kusalā dhammā nuppajjantīti asaññabhavaṃ sandhāya vuttaṃ. Tenevettha ‘‘āmantā’’ti vissajjanaṃ kataṃ. Uppajjantīti idampi asaññabhavaṃyeva sandhāya vuttaṃ. Abyākatānaṃ pana anuppattiṭṭhānassa abhāvā ‘‘natthī’’ti paṭikkhepo kato.
49在第二不善心中:这是指在享受有之后生起的爱着速行里的第二个速行心。当第二个心正在转起时:是指从结生之后的第二个有分心正在转起时;或者把结生心和有分心作为果报而视为同一个,然后在对有的爱着所起的转向心中。因为那个转向心是唯作心,所以在无记的种类中,从果报来说就称为第二。
49.Dutiye akusaleti bhavaṃ assādetvā uppannesu nikantijavanesu dutiye javanacitte. Dutiye citte vattamāneti paṭisandhito dutiye bhavaṅgacitte vattamāne saha vā paṭisandhiyā bhavaṅgaṃ vipākavasena ekameva katvā bhavanikantiyā āvajjanacitte. Tañhi kiriyacittattā abyākatajātiyaṃ vipākato dutiyaṃ nāma hoti.
57“某心之后无间就是最上道”这句话,是针对种姓心说的。“善法将会生起”这句话,是针对那些最上道法说的。
57.Yassa cittassa anantarāaggamagganti gotrabhucittaṃ sandhāya vuttaṃ. Kusalā dhammā uppajjissantīti te aggamaggadhammeyeva sandhāya vuttaṃ.
79对于“在其心之后无间将证得最上道”的那个心,说“该心生起的刹那”:这是按心的种类来说的。因为对于同一种类的心,由同一个转向而生起,即使是在它之前那个心生起的刹那,也仍然能得到这个特征。
79.Yassacittassa anantarā aggamaggaṃ paṭilabhissanti, tassa cittassa uppādakkhaṇeti idaṃ cittajātivasena vuttaṃ. Tajjātikassa hi ekāvajjanena uppannassa tato orimacittassa uppādakkhaṇepi etaṃ lakkhaṇaṃ labbhateva.
99在灭分里也一样,因为善法和不善法不会同时灭去,所以说是“否”。应当通过这个门径,了知一切处的判定。
99. Nirodhavārepi kusalākusalānaṃ ekato anirujjhanato ‘‘no’’ti vuttaṃ. Iminā nayamukhena sabbattha vinicchayo veditabboti.