1以根本双论、蕴双论、处双论、界双论、谛双论、行双论、随眠双论、心双论、法双论、根双论这十种双论为依据,这部论典被分为十类来阐述。其中,对于这十种双论,这部论典是依它们而分为十类阐述的,所以先要这样理解这十种双论和这部论典名称的含义:以什么含义称为“双”呢?以“成对”的含义。因为成对的东西就称为“双”,比如“双神变”“双娑罗树”等说法中的“双”就是这样。因此,由于是依被称为“成对”的诸双论来宣说的,这十种中的每一种就称为一个双论。而由于这些双论集合在一起,应当知道整部论典也就称为《双论》。
1. Mūlayamakaṃ , khandhayamakaṃ, āyatanayamakaṃ, dhātuyamakaṃ, saccayamakaṃ, saṅkhārayamakaṃ, anusayayamakaṃ, cittayamakaṃ, dhammayamakaṃ, indriyayamakanti imesaṃ dasannaṃ yamakānaṃ vasena idaṃ pakaraṇaṃ dasavidhena vibhattanti hi vuttaṃ. Tattha yesaṃ dasannaṃ yamakānaṃ vasena idaṃ pakaraṇaṃ dasavidhena vibhattaṃ, tesañceva imassa ca pakaraṇassa nāmattho tāva evaṃ veditabbo – kenaṭṭhena yamakanti? Yugaḷaṭṭhena. Yugaḷañhi yamakanti vuccati – ‘yamakapāṭihāriyaṃ, yamakasālā’tiādīsu viya. Iti yugaḷasaṅkhātānaṃ yamakānaṃ vasena desitattā imesu dasasu ekekaṃ yamakaṃ nāma. Imesaṃ pana yamakānaṃ samūhabhāvato sabbampetaṃ pakaraṇaṃ yamakanti veditabbaṃ.
在这十种双论里,因为说法是依“根”来设问和回答的,所以首先说到的就是《根本双论》。它有两种分:标举分和解说分。其中,因为要按照标举的次第来解说,所以标举分在前。它开头是这样的双问:“凡是善法,它们都是善根吗?或者,凡是善根,它们都是善法吗?”应当知道,这个双论有三种双的形态:依善与不善根这两种义理来说,叫义双;依这两种义理顺逆流转的经文来说,叫法双;依顺逆流转的提问来说,叫问双。其余诸论也是同样的道理。
Tattha mūlavasena pucchāvissajjanaṃ katvā desitattā dasannaṃ tāva sabbapaṭhamaṃ mūlayamakanti vuttaṃ. Tassa uddesavāro, niddesavāroti dve vārā honti . Tesu uddiṭṭhānukkamena niddisitabbattā uddesavāro paṭhamo. Tassa ye keci kusalā dhammā, sabbe te kusalamūlā; ye vā pana kusalamūlā, sabbe te dhammā kusalāti idaṃ yamakaṃ ādi . Tassa kusalākusalamūlasaṅkhātānaṃ dvinnaṃ atthānaṃ vasena atthayamakanti vā, tesaññeva atthānaṃ vasena anulomapaṭilomato pavattapāḷidhammavasena dhammayamakanti vā, anulomapaṭilomato pavattapucchāvasena pucchāyamakanti vā tidhā yamakabhāvo veditabbo. Sesesupi eseva nayo.
现在,针对这些双论,在已宣说的这部《根本双论》中,先就标举分而言,按照理则双论、提问、义分这些类别来安立巴利文句,应当这样理解:依善三法论母中“善法”这个起始词,就有根理则、根根理则、根所成理则、根根所成理则这四种理则。每一种理则中,各有根本双论、一根本双论、相互根本双论三种双论。这样,四种理则共有十二种双论;每一种双论又按顺逆方式各有两问,所以有二十四问;每一问又按决定与疑惑各有二义,所以有四十八义。
Idāni imesaṃ yamakānaṃ vasena desite imasmiṃ mūlayamake uddesavārassa tāva nayayamakapucchāatthavārappabhedavasena pāḷivavatthānameva evaṃ veditabbaṃ – kusalattikamātikāya hi ‘kusalā dhammā’ti idaṃ ādipadaṃ nissāya mūlanayo, mūlamūlanayo, mūlakanayo, mūlamūlakanayoti ime cattāro nayā honti. Tesaṃ ekekasmiṃ naye mūlayamakaṃ, ekamūlayamakaṃ, aññamaññamūlayamakanti tīṇi tīṇi yamakāni. Evaṃ catūsu nayesu dvādasa yamakāni, ekekasmiṃ yamake anulomapaṭilomavasena dve dve pucchāti catuvīsati pucchā, ekekāya pucchāya sanniṭṭhānasaṃsayavasena dve dve atthāti aṭṭhacattālīsa atthāti.
在这里,“凡是善法”这一句,因为对善法没有“是善还是非善”的疑惑,所以应当知道这一句是决定的意思。“它们都是善根”这一句,是以“这些善法都是善根,还是不是”这样的犹豫来发问,所以应当知道这一句是疑惑的意思。而这是为了在应当受教化的众生有疑惑的地方显示疑惑才说的,但如来并没有疑惑。从这里往后的其他问句,也是同样的道理。
Tattha ye keci kusalā dhammāti kusalesu ‘‘kusalā nu kho, na kusalā nu kho’’ti sandehābhāvato imasmiṃ pade sanniṭṭhānattho veditabbo. Sabbe te kusalamūlāti ‘‘sabbe te kusalā dhammā kusalamūlā nu kho, nanu kho’’ti evaṃ vimativasena pucchitattā imasmiṃ pade saṃsayattho veditabbo. So ca kho veneyyānaṃ saṃsayaṭṭhāne saṃsayadīpanatthaṃ vutto, tathāgatassa pana saṃsayo nāma natthi. Ito paresupi pucchāpadesu eseva nayo.
依靠“善句”,有这四种理则;在每一种理则中,按三个、三个双论来算,有十二个双论;在每一个双论中,按两个、两个问题来算,有二十四个问题;在每一个问题中,按两个、两个义来算,有四十八个义。依靠“不善句”也是这样。依靠“无记句”也是这样。把这三句合在一起,依靠所解说的“名句”,也是这样。应当知道,在善三法论母的这四个部分中,按标举来说,总共说了十六种理则、四十八个双论、九十六个问题、一百九十二个义。到这里,名为“根分”的第一部分就已经标举出来了。
Yathā ca kusalapadaṃ nissāya ime cattāro nayā, ekekasmiṃ naye tiṇṇaṃ tiṇṇaṃ yamakānaṃ vasena dvādasa yamakāni, ekekasmiṃ yamake dvinnaṃ dvinnaṃ pucchānaṃ vasena catuvīsati pucchā; ekekāya pucchāya dvinnaṃ dvinnaṃ atthānaṃ vasena aṭṭhacattālīsa atthā ca honti. Akusalapadaṃ nissāyapi tatheva. Abyākatapadaṃ nissāyapi tatheva. Tīṇipi padāni ekato katvā niddiṭṭhaṃ nāmapadaṃ nissāyapi tathevāti kusalattikamātikāya catūsu padesu sabbepi soḷasa nayā, aṭṭhacattālīsa yamakāni , channavuti pucchā, dvenavutisataṃ atthā ca uddesavasena vuttāti veditabbā. Ettāvatā mūlavāro nāma paṭhamaṃ uddiṭṭho hoti.
从那之后,凡是“哪些是善法,它们全都是善因”这类开头的表述,都是针对同一个“根分”的同义词而列出的九种分。这样一来,就有根分、因分、缘分、生分、起分、集起分、食分、所缘分、缘起分、集分,总共十分。其中,按照根分里已经确定的范围,其余各分中的理则等内容也应当同样理解。应当知道,在这十分当中,一共列出了六千条理则、八千四百对双论、九千六百个问题、二千八百个义项。如此,在标举分中,应当知道这是按照理则、双论、问题、义项的区别来安立巴利文句的。
Tato paraṃ ye keci kusalā dhammā, sabbe te kusalahetūtiādayo tasseva mūlavārassa vevacanavasena nava vārā uddiṭṭhā. Iti mūlavāro, hetuvāro, nidānavāro, sambhavavāro, pabhavavāro, samuṭṭhānavāro, āhāravāro, ārammaṇavāro, paccayavāro, samudayavāroti sabbepi dasa vārā honti. Tattha mūlavāre āgataparicchedeneva sesesupi nayādayo veditabbāti sabbesupi dasasu vāresu saṭṭhisatanayā, asītiadhikāni cattāri yamakasatāni, saṭṭhiadhikāni navapucchāsatāni, vīsādhikāni ekūnavīsati atthasatāni ca uddiṭṭhānīti veditabbāni. Evaṃ tāva uddesavāre nayayamakapucchāatthavārappabhedavasena pāḷivavatthānameva veditabbaṃ.
“根、因、缘”等偈颂,是十种分的摄颂。其中,“根”等所有词都是原因的同义词。原因以建立之义为“根”;它为了产生自己的果而推动、生起,所以是“因”;就像指示说“来,抓住它”一样,它使自己的果安立,所以是“缘”;果从它产生,所以是“生”;它生起,所以是“起”;果在这里生起,或者依它而生起,所以是“集起”;它带来自己的果,所以是“食”;它被不可拒绝的自己的果所执取,所以是“所缘”;依它而不拒绝地,果到来、生起,所以是“缘”;果从它集起,所以是“集”。应当这样了知这些词的语义。
Mūlaṃ hetu nidānañcāti gāthā dasannampi vārānaṃ uddānagāthā nāma. Tattha mūlādīni sabbānipi kāraṇavevacanāneva. Kāraṇañhi patiṭṭhānaṭṭhena mūlaṃ. Attano phalanipphādanatthaṃ hinoti pavattatīti hetu. ‘Handa, naṃ gaṇhāthā’ti dassentaṃ viya attano phalaṃ nidetīti nidānaṃ. Etasmā phalaṃ sambhotīti sambhavo. Pabhavatīti pabhavo. Samuṭṭhāti ettha phalaṃ, etena vā samuṭṭhātīti samuṭṭhānaṃ. Attano phalaṃ āharatīti āhāro. Appaṭikkhipitabbena attano phalena ālambiyatīti ālambaṇaṃ. Etaṃ paṭicca appaṭikkhipitvā phalaṃ eti pavattatīti paccayo. Etasmā phalaṃ samudetīti samudayo. Evametesaṃ padānaṃ vacanattho veditabbo.
解说章的注释
Niddesavāravaṇṇanā
50现在,以“哪些是善法”等这样的方式,开始了详细解释的部分。其中,“哪些”是一种无所遗漏的说法。“善法”是指在善三法的分别解说中所说的、无过失、乐果报、以善为本质的法。“那一切都是善根吗”是在问:那一切是否都是善根?这里,第一问中第二句所说的善根,指无贪等三者。“只有三善根”:并不是那一切都是善根,而是只有无贪等三种才是善根,这是它的意思。其余的善法不是善根:其余像触等善法,并不叫善根。或者,其余的触等只是善法,而不是善根,这也是它的意思。“或那些是善根”:或者,在第一问的第二句中,那些善根是指无贪等三者。“那一切法都是善的吗”:是在问那三者是否都是善的?回答“是的”,是接受一切善根都具有善性而说的。以上是就根门方法说的根之双论的含义。以这种方法,应当了知一切问中的回答方式。然而,凡在何处有特殊之处,我们就只解释那一点。
50. Idāni yekeci kusalā dhammātiādinā nayena niddesavāro āraddho. Tattha ye kecīti anavasesavacanaṃ. Kusalā dhammāti kusalattikassa padabhājane vuttalakkhaṇā anavajjasukhavipākā kusalasabhāvā. Sabbe te kusalamūlāti kiṃ te sabbeyeva kusalamūlāti pucchati. Tīṇevakusalamūlānīti na te sabbe kusalamūlāni, alobhādīni pana tīṇi eva kusalamūlānīti attho. Avasesā kusalā dhammā na kusalamūlāti avasesā phassādayo kusalā dhammā kusalamūlāni nāma na honti. Atha vā avasesā phassādayo kusalā dhammāyeva nāma, na kusalamūlānītipi attho. Ye vā pana kusalamūlāti ye vā pana paṭhamapucchāya dutiyapadena kusalamūlāti tayo alobhādayo gahitā. Sabbe te dhammā kusalāti kiṃ te sabbe tayopi dhammā kusalāti pucchati. Āmantāti sabbesampi kusalamūlānaṃ kusalabhāvaṃ sampaṭicchanto āha. Ayaṃ tāva mūlanaye mūlayamakassa attho. Iminā upāyena sabbapucchāsu vissajjananayo veditabbo. Yaṃ pana yattha visesamattaṃ atthi, tadeva vaṇṇayissāma.
51在“一根双论”中,首先,对“那一切以善根为一根”这句话,不应该按计数的意义理解为“只有一根”,而应该按“相同”的意义来理解。这里的意思是:那一切以善根为同一根。也就是说,作为触等的根的那个东西,正是受等的根。接着,认可它们就是如此,所以说“是的”。“善等起”指的是善心等起的色法。“一根”是指以无贪等善根为同一根。正如无贪等是触等的根,因为它们是因缘;同样,它们也是那等起色的根,不过由于那色法不具备善的特征,所以它并不是善。
51. Ekamūlayamake tāva sabbe te kusalamūlena ekamūlāti gaṇanaṭṭhena ekamūlakaṃ aggahetvā samānaṭṭhena gahetabbā. Ayañhettha attho – sabbe te kusalamūlena samānamūlā. Yaṃ phassassa mūlaṃ, tadeva vedanādīnanti. Atha nesaṃ tathābhāvaṃ sampaṭicchanto āmantāti āha. Kusalasamuṭṭhānanti kusalacittasamuṭṭhānarūpaṃ dassitaṃ. Ekamūlanti alobhādinā kusalamūlena samānamūlaṃ . Yatheva hi phassādīnaṃ alobhādayo hetupaccayattā mūlaṃ, tathā taṃ samuṭṭhānarūpassāpi, kusalalakkhaṇābhāvena pana taṃ na kusalaṃ.
5252. 在“相互双论”里,没有先问“哪些是善”,而是问“哪些是以善根为同一根”。为什么?因为用这个说法也能表达同一个意思。“善根”这个词,是对前面那个词的限定。因为前面说的是“那些一同生起的根”,而这些根既可以是善根,也可以是不善根或无所记根,所以这里说“善根”是为了显示差别。“且互为根”:意思是它们以因缘的方式互相成为缘。在反问时,没有说“那一切法都是以善根为同一根”,而是说“那一切法都是善”。为什么?因为没有意义上的差别。如果问的是“以善根为同一根”,那就应该按照前面说过的“那些一同生起的根”的方式去回答,这样一来就没有意义上的差别了。所以不那样问,而是这样问。用这个方法,在“根根论”等当中,也应该知道相互双论里问法的差别。
52. Aññamaññayamake ‘yekeci kusalā’ti apucchitvā yekeci kusalamūlena ekamūlāti pucchā katā. Kasmā? Imināpi byañjanena tassevatthassa sambhavato. Kusalamūlānīti idaṃ purimassa visesanaṃ. ‘Mūlāni yāni ekato uppajjantī’ti hi vuttaṃ, tāni pana kusalamūlānipi honti akusalaabyākatamūlānipi, idha kusalamūlānīti visesadassanatthamidaṃ vuttaṃ. Aññamaññamūlāni cāti aññamaññaṃ hetupaccayena paccayā hontīti attho. Tasseva paṭilomapucchāya ‘sabbe te dhammā kusalamūlena ekamūlā’ti avatvā sabbe te dhammā kusalāti vuttaṃ. Kasmā? Atthavisesābhāvato. Kusalamūlena ekamūlāti hi pucchāya katāya ‘mūlāni yāni ekato uppajjantī’ti heṭṭhā vuttanayeneva vissajjanaṃ kātabbaṃ bhaveyya, evañca sati atthavisesābhāvo hoti. Tasmā tathā akatvā evaṃ pucchā katā. Iminā upāyena mūlamūlanayādīsupi aññamaññamūlayamake pucchāviseso veditabbo.
53-55在根根论中,问“它们一切是善根之根”,就是问:它们一切是被称为善根的根。一根之根:因为意义相同,它们只有同一个根作为根,所以叫一根之根。互为根之根:互相是对方的根,就是互为根;以因缘的意义来说,它们以互为根作为自己的根,所以叫互为根之根。
53-55. Mūlamūlanaye sabbe te kusalamūlamūlāti sabbe te kusalamūlasaṅkhātā mūlāti pucchati. Ekamūlamūlāti samānaṭṭhena ekameva mūlamūlaṃ etesanti ekamūlamūlā. Aññamaññamūlamūlāti aññamaññassa mūlaṃ aññamaññamūlaṃ, aññamaññamūlaṃ hetupaccayaṭṭhena mūlaṃ etesanti aññamaññamūlamūlā.
56在根所成理则中,以善为根者:以因缘的意义,善是它们的根,所以叫以善为根者。
56. Mūlakanaye kusalamūlakāti hetupaccayaṭṭhena kusalaṃ mūlaṃ etesanti kusalamūlakā.
57-61在根根本论中,说到“以善根为根”:诸善的根本就是善根。正是以因缘这一含义,善根是它们的根本,所以称为“以善根为根”。以上是依于善句,在论双问中所说的差别义。
57-61. Mūlamūlakanaye kusalamūlamūlakāti kusalānaṃ mūlaṃ kusalamūlaṃ. Hetupaccayaṭṭheneva kusalamūlaṃ mūlaṃ etesanti kusalamūlamūlakāti. Ayaṃ tāva kusalapadaṃ nissāya nayayamakapucchāsu visesattho.
62-7362-73. 在不善句等当中,也是同样的方法。不过这里有一个差别:所谓“无因的不善”,是指与疑和掉举相应的痴。
62-73.Akusalapadādīsupi eseva nayo. Ayaṃ pana viseso, ahetukaṃ akusalanti vicikicchāya ceva uddhaccena ca sampayuttaṃ mohaṃ sandhāya vuttaṃ.
74-85“无因的无记”,是指十八种无因心、色法以及涅槃。“不以无记根为一根”:不过在这里,除了有因无记所生起的色之外,其余的都算在内。有因无记所生起的色,是以无记根为一根,但把它略而不计,只是依照共同可得的方式来作这个解答。
74-85.Ahetukaṃabyākatanti aṭṭhārasa cittuppādā rūpaṃ, nibbānañca. Abyākatamūlena na ekamūlanti idha pana ṭhapetvā sahetukaabyākatasamuṭṭhānaṃ rūpaṃ, sesaṃ labbhati. Sahetukaabyākatasamuṭṭhānaṃ rūpaṃ abyākatamūlena ekamūlaṃ hoti, taṃ abbohārikaṃ katvā ekato labbhamānakavaseneva cetaṃ vissajjanaṃ kataṃ.
86-97名法,就是被称为“名”的诸法。从含义上说,它们是四种无色蕴以及涅槃。所谓“九种名根”,是按善、不善、无记根来分的九种根。无因的名,不能以名根为同一根:一切无因的、十八种心生起的、与疑和掉举相应的痴,以及涅槃,这些被称为名,它们不能以名根为同一根,因为它们不与那名根一起生起。有因的名,以名根为根:这句话的意思也是有因的名以名根为根。其余各处,含义都很清楚。
86-97.Nāmā dhammāti nāmasaṅkhātā dhammā. Te atthato cattāro arūpino khandhā, nibbānañca. Naveva nāmamūlānīti kusalākusalaabyākatamūlavasena nava mūlāni. Ahetukaṃ nāmaṃ nāmamūlena na ekamūlanti ahetukaṃ sabbampi aṭṭhārasa cittuppādavicikicchuddhaccasampayuttamohanibbānasaṅkhātaṃ nāmaṃ nāmamūlena na ekamūlaṃ . Na hi taṃ tena saddhiṃ uppajjati. Sahetukaṃnāmaṃ nāmamūlenāti padepi sahetukaṃ nāmaṃ nāmamūlenāti attho. Sesaṃ sabbattha uttānatthamevāti.
98-99在因章等当中,也应该用这个方法来了知它的含义。“根、因、缘”这首偈颂,是就前面已经指出的十章,再次用摄颂的方式来说的。
98-99. Hetuvārādīsupi imināvupāyena attho veditabbo. Mūlaṃ hetu nidānañcātigāthā yathāniddiṭṭhānaṃ dasannampi vārānaṃ puna uddānavaseneva vuttāti.